CamillG : Skrytá tajemství- 13.kapitola

Netuším, kdy jsem v noci usnula. Myšlenky mi neustále zabíhali za tou druhou Hope a ke klukům. Co všechno museli prožít při její ztrátě a jejich pohledy dost ukazovali, jak moc si přáli, abych to byla já. Jenže jsem nebyla. Teď mě budili paprsky ranního slunce a něco na hrudi mě tížilo. Rozlepila jsem oči a můj pohled spočinul na ruce, která byla přehozená přezemě. Zamračila jsem se, jelikož patřila Samovi, který ležel vedle. Neposlechl mě, ale když jsem sjela pohledem níže, už mi to tak nevadilo. Přikrývka ho moc nezakrývala, tak jsem mohla vidět jeho nahé tělo zakryté jen v boxerkách. Klidně spal a dýchal mi teplý vzduch do tváře, jelikož měl hlavu poblíž té mé. Musela jsem se pousmát, přestože jsem mu řekla, že ne, stejně tu spal. Byl na stejné straně postele jako můj vlk Sam. Pořád jsem si nebyla jistá, že tomu plně věřím, ale náznaky toho, že už tu někdy byl tu jsou. Možná ho přemluvím, aby se přeměnil přímo přede mnou. Sam se přesunul víc ke mě a do boku mě tak tlačila jeho ranní erekce. Se smíchem jsem tiše dodala.
„Jako vážně, Same?"
Pomalu rozlepil oči a pousmál se na mě.
„Promiň, musel jsem, brácha se rozvaloval a chrápal. No a taky mi chybělo teplo tvého těla, tvoje vůně a tvá blízkost. Chyběla jsi mi každý den, co jsem byl pryč." Přitiskl mě k sobě pevněji, načež jsem zavýskla, když si mě přetočil pod sebe a jeho ptáka přiložil k mému středu.
,,Taky jsi mi chyběl," zašeptala jsem a otřela se o jeho tvrdost. Začal mě jemně líbat a ruku zapletl do mých vlasů.
,,Bože, tohle nedělej nebo se neudržím." Řekl to, jako by v něm zbýval ždibeček sebeovládání. Jenomže pokaždé, když zasáhl můj malý uzlíček svým ptákem, vysílal vlny do celého mého těla.
,,Co když chci, aby ses neudržel," pohlédla jsem na něj nevinně. Nevím, kde se to ve mě vzalo, ale potřebovala jsem, aby si mě vzal. Chtěla jsem, abych byla jen jeho a on můj. Po mých slovech napadl mé ústa a jazykem vtrhl dovnitř. Jeho zábrany zmizeli. Zasténala jsem, nemohla jsem toho víc vydržet. Přerušil nas polibek a mě se tak do plic nahrnul potřebný kyslík. Zahrnoval mě polibky na krku a pomalu se blížil k mým prsům a zašpičatělým bradavkám, které už teď žadonili o pozornost.
,,Same," zasténala jsem, když jazykem konečně přejížděl po bradavce. Byla jsem šťastná, že jsem šla spát nahá a nemuseli jsme se tak zdržovat s oblečením. Jeho ruka sjela k mé vlhké jeskyňce a prstem pomalu vstoupil dovnitř a hluboko. Nadzvedla jsem boky, při tom vtržení do mé pochvičky. Chvíli ji prstem zkoumal, což mě vynášelo do nekonečných výšin, když náhle přestal.
,,Co se děje?" zeptala jsem se ho zadýchaně. Hleděl na mě se šokem a celý strnul.
,,Jsi panna." Nebyla to otázka, nýbrž konstatování.
,,Vadí ti to?" zamračila jsem se. Byla jsem připravena vzít si ho, pokud to neudělá on.
,,Ne, nevadí," zašeptal a znovu do mě vjel prstem.
,,Panebože!" vyklenula jsem boky při té slasti, kterou poskytovali jeho prsty a hnaly mě zpátky do výšin nebe. Najednou se jazykem dotknul malého uzlíčku a prsty dál zasouval dovnitř. Byla to taková extáze, až jsem vykřikla a unášela se na vlně orgasmu.
,,Ne, sluníčko. Ještě jsem neskončil," zavrněl a znovu mě začal brát zpátky, kde jsem už jednou byla. Jazyk a prsty mě nesli k dalšímu orgasmu tohoto rána. Byla jsem tak blízko, když prsty nahradil svým ptákem. Vjel do mě na jeden příraz, až jsem vykřikla bolestí, jak se má nevinnost protrhla, tímhle vpádem.
,,Ššš, dýchej, bolest za chvíli zmizí," zašeptal. Do ucha mi šeptal něžná slůvka a zaháněl tak mou bolest. Jenže jsem potřebovala, aby se pohnul. Zrovna mě líbal za ouškem, když jsem nadzvedla boky, abych ho donutila se pohnout. Fungovalo to! Vytáhl se ze mě jen po špičku, aby pak zpátky zajel dovnitř. Pokračoval a s každým dalším tahem mě přiváděl zpátky do výšin, které mi ta bolest sebrala.
,,Jsi tak těsná, Hope. Jsi moje, řekni to!"
,,Tvoje! Nepřestávej!"
,,Nemohl bych," zasténal. Ruku si vtěstnal mezi naše těla a vyhledal ten malý uzlíček, který okamžitě začal tvrdě třít. Kombinace toho mučení mě dostala přes okraj. Vykřikla jsem jeho jméno a zaryla mu nehty do zad. Pak mě zaplavilo teplo, když i on našel své uvolnění. Držel se nade mnou a rychle oddechoval stejně jako já.
Usmál se na mě, když viděl můj spokojený výraz.
,,Teď jsi moje," políbil mě jemně na rty.

***

O sprchu později, kterou jsme měli samozřejmě každý zvlášť, jsme sešli dolů. Na gauči ležel Thomas v prapodivné pozici. Byl cely skroucený a zdálo se, že mu to vůbec nevadilo. Naklonila jsem hlavu, skrčila obočí a uchechtla se. Nejspíš to bylo trošku nahlas, protože Thomas zachrápl, škubl sebou a najednou otevřel oči. Hleděl na nás celý překvapený. Se Samem jsme se neudrželi a začali se smát.
,,Hahaha, moc vtipné vy dva. Co bude na snídani?" zeptal se Thomas a prohrábl si hnízdo na hlavě. Zavrtěla jsem hlavou a s úsměvem řekla.
,,Nudle s mákem se slimákem," oba hned nakrčili nos, než odvrátili hlavu.
,,Ne, díky. Slimáků jsem se už přejedl," řekl Sam. Hleděla jsem na něj trochu zaskočeně. Tuhle odpověď mi strýc ani nikdo jiný nikdy nedal. Přitom mi přišla tak známá. Rychle jsem protřepala hlavou a s úsměvem navrhla alternativu.
,,Miluju sladké snídaně, tak co třeba palačinky, kluci?" Ti jen kývli hlavou s úsměvem na tváři. Chlapy, ti očividně nikdy neřeknou na co mají chuť. Proto jsem bez dalšího ptaní zamířila do kuchyně, nachystat jim a sobě vydatnou snídani.
Thomas na mě zavolal, kde najde koupelnu. Sam měl však jiné plány. Přišel ke mě o objal mě zezadu. K zadečku mi přitiskl opět tvrdého ptáka a do ucha zašeptal.
,,Raději bych si dal tebe." Cítila jsem jak rudnu. Chtěla jsem ho znovu cítit v sobě, ale na to nebyl už čas a taky se mohl kdykoliv vrátit Thomas.
,,Kuš, vlku," odehnala jsem ho. Rychle jsem si připravila těsto a začala je smažit. Vonělo to krásně celým domem. Sam mi dal pusu na líčko, s nešťastným obličejem a šel si sednout. Po celou dobu mě pozoroval zasněně a s chtíčem.
,,Nevyčum ji, brácho," zasmál se Thomas u dveří, když nás pozoroval. Ani jsem si nevšimla, že se vrátil. Myšlenky mi utíkali k dnešnímu ránu.
,,Tak kolik?" zeptala jsem se, abych zaplašila Sama, jak se nade mnou sklání a pohlcuje mou bradavku.
Thom na mě mrkl, jakoby tušil na co myslím a řekl.
,,Pro začátek tak pět." Jen jsem se na něj pousmála a řekla mu v naději, že fakt neví, co se odehrávalo přímo nad jeho hlavou, když spal.
,,Doufám, že chceš na to i šlehačku. Se šlehačkou je den hned lepší," zasmála jsme se a hleděla na něj. Hlasitě polkl a koukal na mě. Pak přesunul pohled na Sama. Ten jen pokrčil rameny a prohlásil.
,,Říkal jsem ti to."
,,Jo, říkal," zašeptal a odvrátil ode mě pohled. V jeho tváři jsem ještě stihla zaznamenat smutek. Došlo mi, že jejich kamarádka, musela tohle říkat také. Byly jsme si tak podobné, jak řekli, přesto jsem to nebyla já. Zahnala jsem myšlenky na druhou Hope, kterou jsem chtěla být a začala rozdávat palačinky.
Po té co jsme se nasnídali, jsme nasedli do aut. Thomas jel svým vozem Ford Ranger a Sam zase se mnou tím mojím. Nechtěla jsem tam jet jedním autem, bez možnosti odjet kdykoliv kdy bude třeba. Sam mi řekl, že mě bude navigovat, aby jsme tam byly co nejdříve, s čímž jsem souhlasila. Naladila jsem svou oblíbenou stanici, ale Sam ji rychle přeladil.
,,Nechápu, jak to můžeš poslouchat," zavrčel.
,,Co je na tom tak špatného?" nechápala jsem.
,,Vždyť je to jen jedno a to samé tuc tuc, rve mi to uši," zakryl si je, jako by ho bolely. Rychle tam naladil nějakou rockovou písničku a opřel se spokojeně do sedadla. Nechala jsem to tak, nebyl důvod se kvůli tomu hádat. Chvíli jsme už jeli, když si Sam začal šťastně pobrukovat.
,,Jsem tak nadšený, že poznáš můj domov a moji rodinu."
Sledovala jsem ubíhající cestu a po očku i jeho.
,,Máš velkou rodinu?" zeptala jsem se ho a čekala na odpověď.
,,To záleží..." odmlčel se a hleděl z okénka.
,,Na čem?"
Chvíli mlčel, jako by přemýšlel.
,,No, jestli počítáš celou smečku nebo jen mou přímou rodinu".
Hmm, zamyslela jsem se, co bych chtěla vědět víc, přitom to bylo jasné. Byla jsem hodně zvědavá na smečku, ale ještě více na jeho rodinu.
,,Chtěla bych vědět o smečce i rodině." vypálila jsem. Sam se na mě usmál.
,,To jsem si mohl myslet, jsi moje zvědavé sluníčko. Takže, moji blízkou rodinu tvoří brácha a mamka. Táta zemřel v době, kdy zemřela i Hope. Mamka, protože byla alfa samice, si vzala tátova bratra. Jeho manželka teta Frida totiž také zahynula ve stejný den jako můj otec. Prý je společný smutek sblížil."
,,Tvůj strýc je tedy tvůj nevlastní otec?" hleděla jsem na cestu v šoku.
,,Nikdy jsem ho za otce nepovažoval a ani nebudu. Boris je zmetek, stejně jako jeho syn."
,,Takže máš ještě jednoho bratra?"
,,Nikdy, šprcka není můj brácha. Je to jen bratranec!" Bylo na něm vidět, že je naštvaný. Přesto mě zarazilo to, jak ho pojmenoval.
,,Šprcka?"
,,Jo, no, jmenuje se Fric, ale všichni mu říkají Fricek. Avšak s bráchou mu říkáme šprcek. Jakože Fricek šprcek," pokrčil rameny. Z hrdla jsem se začala smát, až mi slzy tekly po tváři. Nazývat někoho kondomem, bylo prostě legrační.
,,Musí to nesnášet. Proč je nemáš rád?" zeptala jsem se zvědavě. Sam zavrčel, jakoby na něco vzpomínal. Tvář mu taky zrudla vztekem.
,,Same, klid," položila jsem ruku na jeho. Zatínal ji v pěst, ale postupně jsem cítila jak ji povoluje.
,,Promiň, Hope. Já jen..." povzdechl si.
,,Víš, je možné, že to oni můžou za to, v jakém stavu jsi mě našla." To mě trochu zaskočilo. Litoval snad toho, že jsem se potkali? Ano, nechali ho na pokraji smrti, ale díky tomu jsme se poznali. I když jako vlk a žena. Nebylo proč se trápit a tak jsem se narovinu zeptala.
,,Lituješ toho moc?" Pohlédl na mě a ihned poznal na co myslím.
,,Ne! Sluníčko, tak jsem to vůbec nemyslel. Toho, že jsi mi vstoupila do života, nebudu nikdy litovat." Tentokrát chytil za ruku on mě a vtiskl mi do dlaně polibek. Sledovala bych ho dál, ale musela jsem držet pozornost na silnici. Skoro po dvou hodinách jsme konečně dorazili do cíle.
Thomas už tu byl a vedle něj stál postarší pár a vyhublí chlap. Hned mi bylo jasné, kdo jsou. Žena měla Samovy oči a Thomasův úsměv. Muž jim byl jen trochu podobný, ale neměl tak dokonalé rysy jako Sam.
,,Ahoj mami, Borisi." Svou matku pozdravil s vřelostí a láskou, zatímco muži jen hraně kývl. Vypadalo to, že prostě jen akceptuje jeho přítomnost.
,,Tohle je, Hope," ukázal na mě.
,,Ty jsi ta dívka, která zachránila mého syna před smrtí?" zeptala se jeho matka.
,,Zachránila jsem vlka, to že je muž jsem se dozvěděla včera," usmála jsem se.
,,Děkuji ti za to," zašeptala mi do ucha, když mě objala.
,,Těší mě, že vás poznávám," natáhl ke mě ruku muž, Boris. Jeho stisk byl dominantní a nepříjemný. Sjížděl mě hodnotícím pohledem. Měla jsem pocit, že se mu nelíbí, co vidí, ale to mu mohlo být u prdele. Nemohla jsem mu říct zpátky, že mě také těší, jelikož netěšilo. Tak jsem jen pokývala hlavou a pustila jeho ruku.
,,Tohle je Fric, můj syn," ukázal na chlapa. Ten mě sledoval slizkým pohledem od hlavy k patě.
,,Pěkná," řekl slizký a hleděl na má prsa, schované v mém oblíbeném tílku. Sam zavrčel a přitáhl si mě k sobě. Také si všiml, Frickova chtivého pohledu.
,,Nevrč tady, Same!" zavrčel Boris.
,,Fric na tu holku neskočí. My si však musíme promluvit, Thomas ji může zatím provést po městě."
Nechtěla jsem, aby mě tu nechal, chápala jsem však, že musí. Sam by řekl, že ne, tak jsem rychle zakročila.
,,Dobře, ráda se tu porozhlédnu," řekla jsem, i když jsem to cítila jinak. Sam mě rychle otočil k sobě a dlouze políbil.
,,Brzy se vrátím, zůstaň s Thomasem." Kývl na Thomase a šel za svou matkou a Borisem. Vedle něj šel Fric, který se na mně otočil a olízl si rty. V té samé chvíli ho Sam chytil pod krkem a mrštil s ním dobré dva metry od nich.
,,Nedovolí, aby se tě dotknul a Fric to moc dobře ví," odpověděl Thomas na mou nevyřčenou otázku.
,,Nelíbí se mi," řekla jsem po pravdě.
,,To je dobře, nám totiž taky ne," zasmál se, než ukázal rukou kolem sebe.
,,Tak tě tu provedu."
Ukázalo se, že městečko je spíše taková osada. Bylo tu spoustu domků, které obývali různé rodiny vlků ve smečce a pak jeden obrovský. Ten patřil alfovy, čili Samovi a jeho rodině. Byl tak velký kvůli tomu, že se tam scházela smečka, bydleli tam chvíli i vlci, kteří ztratili domov nebo se chtěli k smečce přidat. Sloužil jako takové spojení pro všechny. Thomas mě nakonec dovedl do ryze mužského pokoje v tom obrovském domě.
,,To je Samův pokoj, až skončí, bude tě tu hledat," usmíval se.
,,Díky za prohlídku a za vyprávění o Hope. Je mi líto, že to nejsem já."
,,Milovala by tě. Jsi ji hodně podobná."
,,Já bych ji také milovala, zvlášť miluju ty kousky, co jste vyváděli."
,,To já taky... Dobře, musím už jít." Rychle se rozloučil a bez dalšího slova odešel. Zdálo se, že vzpomínky vyvolaly slzy, které přede mnou chtěl protentokrát ukrýt. Zabouchla jsem dveře a rozhlížela se po pokoji. Prostorná postel dominovala pokoji, stejně jako televize naproti ní. Stůl byl zaplaven popsanými papíry a knihami. Chtěla jsem se podívat na obrázky na stěně, na kterých by mohla být i malá Hope, když se prudce otevřeli dveře.
,,Kdo k čertu jsi?" vykřikla nasraně blondýna, která sem vtrhla bez zaklepání.
,,Můžu se ptát na totéž. Neumíš klepat?" zvedla jsem na ni obočí.
,,Takhle se mnou nemluv, jsem Samova snoubenka a ty jsi v jeho pokoji!" vrčela.
,,Snoubenka?" vyjekla jsem překvapeně.
,,Nevíš to? Ach, takže další děvka, se kterou Sami spal, než se spaříme. Skvělé!" odfrkla si.
,,Nic o snoubence neříkal," zašeptala jsem. Nechtěla jsem tomu věřit.
,,Typické. Chtěl jen sex. Podívej se na sebe, copak by mohl tohle chtít na něco víc?" Hleděla jsme na ni a dělalo se mi zle. Prsa měla velká a kulatá. Hubenější holku jsem snad neviděla, ale pro chlapy musela být velmi neodolatelná. Moment! Thomas by se zmínil, nepřipadal mi jako hajzl. To ale ani Sam.
,,Thomas nic neříkal," překřížila jsem si ruce na hrudi.
,,Jasně, že ne. Hodilo by se mu, kdybych se se Samem rozešla. Chce mě, ale já miluju Sama a on mě. Jeho bratr udělá vše, aby se mi dostal do kalhotek," ušklíbla se.
,,Děláš si ze mě prdel?" zavrčela jsem a začínala být naštvaná. Nepřišlo mi, že by takoví byli. Mohla snad ta holka lhát?
,,Jsi jen další zářez na jeho posteli. Další děvka, do které dostal svýho čůráka," plivla mi do obličeje. Nevím, kde se to ve mě vzalo, ale popadl mě hrozný vztek. Napřáhla jsem se a pěstí ji vrazila přímo do obličeje.
,,Ty krávo! Zlomila jsi mi nos!"
,,Zmiz odsud dřív, než ti rozbiju celý tvůj ksicht!" zavrčela jsem. Na nic nečekala a vyběhla z pokoje. Zhluboka jsem se nadechla, ale vdechla jsem tak jen její odpornou vůni. Mohlo být to co řekla pravda? Lhal mi Sam? Mohl lhát i Thomas? Mluvila tak přesvědčivě. Mohla to být pravda a já jim na celé to divadélko skočila.
Věřila jsem mu...
Dokonce jsem se do něj zamilovala..
Já jsem asi...
Dost! Zakřičela jsem na sebe v hlavě a začala myslet normálně.
Díky tomu jsem věděla jedno.