CamillG : Skrytá tajemství- 17.kapitola

Byla jsem nervózní z toho plánu, který strýc vymyslel se Samem. Po cestě zpátky ke smečce mi Sám ukázal, kde mám až dojít, abych poslouchala vše, co Boris řekne. Byl to dobrý plán, přesto jsem z toho měla špatný pocit. Když jsme konečně dojeli do malého městečka, třásli se mi nervozitou ruce.
,,Bude to dobré, hvězdičko. Zvládneme to," usmál se na mě. Díky tomu úsměvu jsem se cítila lépe.
,,Jen mám z toho špatný pocit," řekla jsem mu.
,,Taky mi z toho není dobře, nejradši bych teď běžel za bráchou a řekl mu, kdo doopravdy jsi. Byl by nadšený. Tvou ztrátou tenkrát hodně trpěl, oba jsme trpěli."
,,Co když si na nic nevzpomenu," řekla jsem posmutněle.
,,Věřím že vzpomeneš. Teď když víš, co ti to způsobovalo, vyvaruješ se tomu. Tvoje vlčice se probudí a zas bude dělat neplechu s mým malým bratříčkem a to se snažím nemyslet na neplechu, kterou budeš dělat s malým Samíkem," mrknul na mě s touhou.
,,Mám malého Samíka ráda," přejela jsem mu po stehně nahoru k rozkroku. Tam pod denimem džín byla schovaná pěkná boule.
,,Až to skončí, přísahám, že tě z postele nepustím nejméně měsíc," zaúpěl.
,,Taky v to doufám, musíme přece trénovat na vlčata," mrknula jsme na něj a odtáhla se. Rychle jak blesk jsem vylezla z auta a zaslechla nadávky na to, že mě nemůže mít. Zasmála jsem se a málem vrazila do Nikol, Samovi matky.
,,Ahoj drahoušku, jeli jste se projet?" pozvedla na mě obočí.
,,Ne mami, Syntie se snažila zastrčit do mě své drápky," řekl Sam a hnal se jí dát pusu na tvář.
,,Co ta mrcha zase provedla?!" vykřikla naštvaně jeho matka.
,,Jen řekla, že je Sam její snoubenec," sklopila jsem pohled. Lhala bych, kdybych nepřiznala, že myšlenka na jejich zasnoubení mě ničila.
,,Tak takovou blbost si vymyslela? Budu ji muset zas vyprášit kožich. Ta holka dělá samé problémy, chce být alfa vlčicí, ale dokud ji jsem já, má smůlu. Nevěř ji nos mezi očima, děvenko. Ta by si jednu do něj zasloužila," nadávala Nikol.
,,Vlastně mami, Hope ji už jednu do nosu dala," zasmál se Sam.
,,Opravdu?" pohlédla na mě hrdě.
,,Jo, divný však bylo, že se hojil pomalu," řekl zamyšleně Sam.
,,Pomalu?" hleděla na něj nevěřícně, než se otočila na mě a začala si mě upřeně prohlížet.
,,Štvala mě," pokrčila jsem rameny a doufala, že tak svůj pohled ode mě oddálí. Nestalo se tak, spíš naopak se ještě zamračila.
,,Mami, díváš se na Hope, jako by ti vadilo, že Syntie dostala do čenichu."
,,Omlouvám se, jen mám pocit, jako bys mi někoho připomínala," zatřásla hlavou. Se Samem jsme se na sebe podívali. Bylo nebezpečné ji to teď říct, ale i dost těžké neříct. Na Samovi bylo dost vidět, jak to chce vykřičet do světa, ale nemohl.
,,Ale, ale, kdo se nám to vrátil," zaskřehotal odporný hlas.
,,Šprcku, neměl bys teď hledat záchod, než nás tu otravovat?" mávl na něj rukou Sam.
,,Dlouho mě srát nebudeš," zavrčel Fric.
,,Tak to se obávám, že ty mě jo. Odprejskni, než se znovu zesereš."
,,Toho budeš litovat, Samuely!!!" zařval a otočil se k odchodu.
,,Lituju jen toho, že jsme ti toho projímadla tenkrát nedali víc," odfrkl si Sam.
,,Projímadlo?" zeptala jsem se.
,,Nechci to vědět, Same," zvedla ruce nahoru Nikol a otočila se k odchodu.
,,Měl by ses připravit na pozítří," křikla ještě než zmizela z dohledu.
,,Co je pozítří?" zeptala jsem se.
,,Pozítří se stanu alfou smečky. A s tím projímadlem... Naleli jsme mu skoro celou flašku do pití, málem si roztrhl střeva, ale zasloužil si to. Nejen, že nás sere stále, ale snaží se skočit na každou mladou holku, která nemá druha. Kdybys jen věděla, co vše chtěl zařídit, kdyby se stal alfou on. Proto jsem se tenkrát nevrátil hned," sklopil pohled k nohám.
,,Je to v pořádku, Same. Vrátil ses za mnou a to je důležité. Miluji tě," řekla jsem ta dvě slova, která mě hřála na srdci.
,,Taky tě miluju," usmál se.
Polibek, který záhy přišel byl sladký a vášnivý s příslibem brzkého pokračování v posteli. Ruku v ruce jsme vyšli k domu a přímo k němu do pokoje, kde se připravili na zítřejší plán, protože dneska bylo na jeho realizování už moc pozdě. Ráno moudřejší večera, jak se říkalo. Spali jsme společně přitulení a nechtěli, aby nastalo ráno. Jenže přišlo a my museli zrealizovat náš plán. Hned po snídani odešel Sam najít Borise, aby ho dovedl na místo, kde jsem měla už čekat. Řekl, že mi dá vědět, až tam budu muset vyrazit. Nechtěl, abych tam čekala déle než bude nutné. Rozhodla jsem se, že se na chvíli projdu, dokud mi nedá vědět. Znovu jsem si užívala pohled na krásu tohohle místa, když tu ke mě došli nějací dva kluci. Oba se na mě mile usmívali a jeden se zeptal.
„Ahoj, ty jsi Hope?" Tady mě snad zná už každý, pomyslela jsem si. Něco mi na nich však nesedělo. Trochu jsem se ošila, ale přikývla.
„Ano to jsem já."
,,Ještě že jsme tě našli, pojď s námi, něco se stalo a Sam tě shání." Sledovala jsem ho a měla pocit, že omdlím. Něco se stalo! Co se mohlo stát!!! Proč Sam nepřišel sám? Stalo se snad jemu něco?
,,Co se stalo?" vypískla jsem a rozešla se spolu s nimi.
,,Nic vážného, kotě," odfrkl si ten vyšší z nich.
,,Tak proč pro mě Sam posílá?" nechápala jsem. Rozhlédla jsem se kolem sebe, když mi došlo, že by pro mě poslal spíš Thomase nebo Nikol. A hlavně by mi zavolal! Prudce jsem se zastavila a otočila se k útěku. Byla jsem hloupá, že jsem s nimi šla a ještě tak daleko. Byla jsem tak vyděšená z toho, že se něco stalo, až jsem si nevšimla kudy mě to vlastně vedli. Jeden mě popadl za ruce a zatáhnul. Neměla jsem šanci, zvlášť když jsem to tu neznala. Snažila jsem se osvobodit, ale vyneslo mi to jen facku na tváři.
,,Drž ji pořádně!" křičel ten druhý.
,,Ta holka se moc vzpouzí, svaž ji už konečně!" křikl ten druhý. Napadlo mě už jen jediné.

,,Pomoc!"

Fric

„Vy hovada tupé, kde ji máte?" zeptal jsem se těch budiškničemů, kteří chtěli patřit ke mně. Mysleli si, že jsme nejlepší kámoši, ale já kámoše rozhodně nemám. Jen lidi pod sebou, protože to já budu Alfa. Hleděli na sebe, než jeden promluvil, zatímco druhý stál opodál a tupě na mě zíral.
„Je svázaná v autě, máme ji sem dovést?"
Chytil jsem se za kořen nosu a zařval.
„To každopádně! Na co čekáte, vy tupci. Už dávno tu měla být!" Otočili se jak jeden a rychle odešli. Tihle blbci mi byli k ničemu, až budu alfa, budou mě poslouchat všichni a mé rozkazy plnit do puntíku. Věděl jsem, jak si sjednám respekt. Každý buď poslechne nebo zaplatí. Teď jsem se však musel schovávat tady, místo v domě, kde bych udílel rozkazy. Všechny plány mi zpřetrhal můj nevlastní bratříček, ale já mu ještě ukážu. Rozhlédl jsem se kolem sebe a zamračil se. Moje skrýš byla jednoduše zařízená, pár kusů nábytku a jinak nic. Na to co jsem tu dělal, to zatím stačilo. Poškrábal jsem se v rozkroku a čekal, až ji přivedou. Konečně vrzly dveře a přede mnou opět stála ta Samova samička v celé své kráse.
Mlsně jsem na ni zíral, byla opravdu šukatelná. Bylo to už dlouho co jsem naposledy šukal. Všechny mě odmítali, až na Syntii. Jenže od té doby co se ve smečce opět objevil Sam, znovu dělala jako kdybych neexistoval. Ona se však vrátí, chce být alfa jako já. Teď na ni kašlu, vždyť tady mám tu hezoučkou alfa samici, o které mluví celá smečka.
„Ale, ale, copak to tu máme za kočičku?" Došel jsem až těsně před ní a natáhl ruku. Musel jsem se ji dotknout, ale ona uhnula. Svíjela se a snažila se od nás dostat pryč. Nemohla ani nic říct, protože měla roubík přes tu svou zlobivou pusinku a ani odstrčit mě nemohla, když měla svázané ruce.
,,Měla bys být hodná, jinak ti ten roubík nesundám," zasmál jsem se.
Vydala slabé zavrčení, čímž mě rozesmála ještě víc.
„Ty si myslíš, že se tě bojím, kočičko?" Na mysl mi přišlo, jaká bude až ji budu mít pod sebou.
,,Já budu alfa, holčičko, ne můj debilní bratr. To hloupé pravidlo prvorozených a následník po otci, to je tak příšerně zastaralé. Většinu úkolů jsem splnil, kdyby se nevrátil, byl bych zítra alfou já. Co na tom, že on je dal všechny. Nezajímá mě to a víš proč?" Neodpověděla, jen na mě vražedně zírala, jak by taky mohla něco říct, když má zadělanou pusu.
,,Neodpovíš?" dobíral jsem si ji.
,,Teď mám tebe koťátko a můžu ho vydírat. Ještě uvidíš, jak se vzdá toho postu jen kvůli tobě, aby tě zachránil. Ale i tak ho zabiju a ty pak usedneš po mém boku jako moje družka. Budeš mě poslouchat na slovo jako pěkná, hodná panenka." Řekl jsem posměšně a něco mi došlo.
,,Doufám, že ještě nejste spáření?" Hleděla na mě, ale neudělala žádný náznak, ale potřeboval jsem znát odpovědi a tak jsem ji ten roubík vyndal.
„Sam příjde a budeš litovat," obořila se hned na mě. Tak tohle měla na srdci? Zajímavé, pomyslel jsem si.„Sam? To těžko, ten tě tady nikdy nenajde," vysmál jsme se ji. Pak mě však něco napadlo.
,,Víš ty co, možná ať nás tu přece jen najde. Pokud se objeví tím líp pro mě. Vše se tím jen urychlí. Alfa bude ze mě dříve, než bych čekal," usmál jsem se pro sebe. Jo, tohle byl skvělý nápad.

„Krasotinko, vnukla jsi mi velmi suprový nápad," pokračoval jsem dál. Z kapsy jsem vytáhl svůj telefon a naťukal číslo. Zvedl jsem ho k ní a řekl.
,,Víš, co nyní uděláme? My mu pěkně zavoláme, co na to říkáš."
Nečekal jsem na její odpověď, rovnou jsem zmáčkl tlačítko video hovoru. Ukázal jsem chlapům, ať ji posadí na židli a znovu dají roubík. Trochu se s nimi prala, ale oni byli silnější. V klidu jsem čekal, až se hovor spojí, netrvalo to dlouho, když se ten debil objevil na obrazovce.
,,Co otravuješ, teď nemám čas," ucedil naštvaně.
„Ahoj i tobě, můj milý bratře. Hádej co mám já a ty ne?"
Vypadal dost rozčíleně, nejspíš už i byl, pokud zjistil, že mu zmizela jeho samička a hledal ji.
„Hele Šprcko, nemám ted čas ani náladu na tebe. Někoho hledám, ale co nadělám. Jo, klidně ti odpovím na tvou otázku, s největší pravděpodobností máš filcky, jak se furt škrábeš v tom svém rozkroku," řekl otráveně. Hope se začala smát i přes roubík, až se zarazil. Slyšel ji! Skvělé. Přepnul jsem rychle kameru, která teď mířila přímo na ni.
„Hope? Jsi to ty?" slyšel jsem se ho ptát vyděšeně. Přepnul jsem kameru zase zpátky a viděl jeho vystrašený obličej.
„Tak co bráško, že by ti došly slova?"
„Nejsem tvůj bratr a nikdy nebudu šprcko! Přísahám, jestli chceš přežít, tak mi ji, kurva, okamžitě vrať. A běda ti, pokud ji skřivíš byť jen jediný vlásek na hlavě. Opravdu si mě nepřej," začal prskat a ježit se. Vypadal legračně, když byl rudý vzteky.
Teď bylo na čase, abych jsem mu řekl pár slov já. Postavil jsem se vedle ní a kameru nastavil tak, abychom byly v záběru oba.
„Tvý kecy mě nezajímají. Nejsi v pozici, abys mi mohl vyhrožovat či klást si podmínky," zavrčel jsem.
Hřbetem ruky jsem ji přejel po tváři, když jsem mu ukazoval kdo tady tomu velí.
„Nesahej na ni, ty magore!" zakřičel. Líbilo se mi ho takhle dráždit, ještě mě napadlo něco lepšího. Přiblížil jsem se k jejímu obličeji ze strany a vyplázl jazyk. S ním jsem ji oblíznul obličej až k vlasům. Zašklebila se a snažila se mi vyhnout, nedovolil jsem jí to. Bratr pěkně zuřil a křičel.

„Nešahej na ni!!!"
Byl kousíček od přeměny. Jen tak dál bratře, pomyslel jsem si. Abych ho vytočil ještě víc, dal jsem ji pusu na tvář. Otočil jsem se na něj a s úšklebkem mu řekl.
„Copak mi uděláš? Už se tě vážně bojím," uchechtl jsem se.
„Hele Same, zahrajeme si hru, chceš?Když ji najdeš do svítání, tak..." odmlčel jsem se naschvál.
„Tak co?" zeptal se. To mu vážně nedocházelo co se stane? Přesně jsem věděl, jak mu to řeknu.
„Tak ji neukážu jak umí šukat budoucí alfa," mrknul jsem na tu děvku a přejel rukou po jejích vlasech, přitom se mi podařilo sundat ten zatracený roubík.
„Same ne, je to past!" zavolala. Nezáleželo mi na tom, jen jsem rychle končil hovor.
„Same, vyber si sám, budeš to riskovat? Stanu se alfou a ty dostaneš tuhle děvku zpátky v jednom kuse. Pokud se tak nestane, ráno ji ošukám a náramně si to užiju. Papa bratříčku..." Ukončil jsem hovor, aniž bych ho pustil ke slovu a pohlédl na tu malou samičku. Telefon mi znovu a znovu vyzváněl, ale mě to nezajímalo. Vypnul jsem ho a odhodil na blízký stolek.
„Takže, kde jsme to skončili???" usmál jsem se s příslibem.
,,Ty idiote, cos to udělal?!!" zařval někdo ode dveří a zachránil ji před mými hladovými rukami.
,,Co jsem měl dělat? Čekat, až něco uděláš? Nebudu tě už poslouchat, zabiju Sama a ona bude patřit mě, stejně jako smečka!" zařval jsem na otce.
,,Jo jasně. Ty to uděláš. I unést ji museli tví poskoci," zavrčel.
,,Jak si mě vůbec našel, tati?"
,,Velmi jednoduše, Frici. Kde jinde bys ty mohl být, vždyť ani ty tvé skrýše nejsou originální. Frici, jsi můj syn, ale někdy bych tě nejraději..." odmlčel se, jak byl naštvaný.
,,Mám to promyšlené, tati," řekl jsem hrdě.
,,Máš? Vážně? Pokud Sam zjistí, že ji máš a kde ji schovává š, zabije tě!"
,,Třebas zjistí, ať si ten kokot sem příjde. Zabiju ho! Měl jsi to udělat už tehdy před lety, když jsi zabil strýce Ryana!" zařval jsem.