Znovu a znovu se mi vybavovalo, co se stalo, když do mě narazilo to auto. Jen na okamžik jsem si myslela, že je po všem. Jenže nebylo, přece jen jsem byla vlkodlak. A k mému údivu ,jsem myslela na jediné, tedy spíše na někoho.
Jamese.
Mé poslední myšlenky patřili mému Jamesi. Doprdele, mému? Asi jsem se fakt hodně praštila, když nad ním stále tak smýšlím.
Teď jsme ležela na posteli a cítila se každým okamžikem lépe. Kdybych neodpadla, nemusela bych tady strašit a stačilo by mi přeměnit se ve svou vlčici a vše by bylo hned zahojené. Nyní jsem musela hrát obyčejného člověka a co nejdříve se odtud dostat.
Čekala jsem na toho pitomého doktora, který si myslel, že mám otřes mozku. Jenže se pletl. Nemám! Ano měla jsem, ale už je skoro pryč. Doktor by to označil za zázrak, já za obyčejné geny.
,,Kde, sakra, vězí," zavrčela jsem naštvaně do ticha pokoje. Potřebovala jsem, aby už přišel ten zatracený doktor a pustil mě domů. Musela jsem být pryč dříve, než se něco posere, nepotřebovala jsem zbytečnou publicitu. Ta by ohrozila mé krytí. Konečně se ozvalo zaklepání a vešel doktor, co mě přijímal.
Co jsem ovšem nečekala bylo, že s tím zatraceným doktorem vejde i James. Co ten tu, sakra, dělal! Chtěla jsem pryč, ale doktor mě opět odbyl, že nemám nikoho, kdo by se o mě postaral. Bohužel Hope byla se Samem v nějakém prdelákově a já byla sama. James měl však své plány, když prohlásil, že se o mě postará. Chtěla jsem oponovat, ale nedovolil mi to.
Byl úchvatný v té uniforně a doslova by mě dostával do kolen, kdybych stála. Zvlášť, když se ke mně naklonil, aby mi pošeptal svůj plán. Nechtěla jsem to, nemínila jsem mu to dovolit. Jenomže bych se odtud nejspíš nedostala. Kašlu na to, pomyslela jsem si. Proč bych se odsud nemohla dostat takhle, ne? Dopřeju si to malé potěšení být s ním chvíli sama a pak se odeberu domů. Mýlila jsem se. Nemínil mě pustit ke mě domů, abych tam byla sama. Zapomněla jsem, že si stále myslí, že jsem obyčejný člověk. Nemohl znát pravdu, kterou jsem skrývala přede všemi.
,,Nemíním u tebe zůstat," zavrčela jsem.
,,Máš smůlu, někdo s tebou musí zůstat, Harp. Měla jsi nehodu a Hope by mě zabila, kdybych se o tebe nepostaral."
,,Nemusíš se o mě starat, zvládnu to sama," odsekla jsem. Tiše si povzdechl a zastavil auto na krajnici. Otočil se ke mě čelem a vzal mé ruce do svých.
,,Přežiješ dvě noci u mě? Pohlídám tě, jestli je vše v pořádku. Slibuju ti, že se nebudu o nic snažit." Jeho oči mě prosily, abych svolila. Nakonec jsem přikývla, protože jsem nedokázala odolat jeho smutným očím a ani tě chvíli být s ním.
,,Děkuju," zašeptal a pustil mě. Znovu se zařadil na silnici a jel.
Když jsme dorazili k němu domů, tak jako první jsem se musela rozhlédnout. Znovu jsem byla v jeho bytě, jen tentokrát to nebylo jako předtím. Dnes jsem necítila to obrovské vzrušení jako tenkrát a byla tomu ráda. Nic se tu nezměnilo, stále byly všude rozházené krabice, jakoby se ještě nenastěhoval. Dokonce ani nábytku nepřibylo. Pomalu mě dovedl ke gauči a naznačil, abych si sedla. „Dáš si čaj?“ zeptal se s pohledem upřeným na mě. Vpíjela jsem se do těch jeho nádherných očích a řekla. „Ano, prosím.“ Hned byl pryč a já se unaveně natáhla.
Až moc rychle byl zpátky.
„Tak tady to máš,“ položil přede mě na malý stolek šálek s čajem.
,,Děkuji," zašeptala jsem, ale nechala ho ležet.
„Nemáš hlad?“ zeptal se znovu. Jeho tělo vibrovalo nervozitou. Žaludek jsem měla prázdný, přece jen byl skoro večer, než jsme se dostali sem. Pohlédla jsem na něj a trochu té jeho nervozity do sebe vstřebala, jelikož jsem začala koktat.
„Možná, asi... nevím. Něco bych si měla dát, přece jen jsem měla ráno jen snídani a šálek kakaa." Odtáhla jsem od něj pohled a zašeptala.
,,Musíš být na tom podobně, přece jen se moje snídaně k tobě nedostala.“ Ucítila jsem pod bradou jeho prsty, když mi zvedal obličej k jeho.
„Máš pravdu, tak co něco rychlého? Mohl bych udělat těstoviny, dala by sis?“
Když se na mě díval, ucítila jsem to, co už velmi dlouhou dobu ne.
Něhu.
Bylo zvláštní mít po svém boku někoho, kdo se chce o mě postarat. Hřálo mě to u srdce, které se rozbušilo, jak splašené.
„Těstoviny beru, ale pomůžu ti,“ řekla jsem pevně. Vyděšeně na mě hleděl, než se zamračil a skoro vztekle odpověděl.
„Na to rozhodně zapomeň! Máš odpočívat a léčit se."
,,Nejsem malomocná, je mi dobře, tak ti chci pomoct," zamračila jsem se.
,,V žádném případě, zlato, ty tu pěkně budeš sedět a maximálně se můžeš na mě koukat,“ mrknul na mě.
,,Nikam nechoď," pohrozil a vstal. Hned zmizel do kuchyně, připravovat jídlo. Otočila jsem se na sedačce a opřela si o ni hlavu. Měla jsem tak dokonalý pohled na jeho zadek. Pozorovat ho bylo něco úžasného. Připadala jsem si jako v tranzu nebo snad zhyptotizovaná právě jím. To jeho sexy tělo mě přivádělo k šílenství.
„Pojď ke stolu, už to je,“ hleděl na mě s vědoucím úsměvem. Byl u mě a natahoval ruku, musela jsem být úplně mimo, když mě volal poprvé. Zvedla jsem se a šla s ním.
„Doufám, že máš ráda kombinaci kuřecího masa, špenátu a trochou parmazánu," usmál se pyšně.
,,Děkuji, nádherně to voní,“ usmála jsem se a posadila ke stolu. Ta vůně byla úchvatná a po prvním ochutnání jsem byla šokovaná. Aniž bych se nadála, můj talíř byl zcela prázdný. „Tak co budeme dělat?“ zeptal se mě, když mi bral s úsměvem talíř.
„Ty nemusíš do práce?“ podivila jsem se.
„Ne, je pátek a Carl vzal zbytek směny za mě. Hlavně o víkendu nepracuju," pokrčil rameny a dal mi vodu. Sledovala jsem ho a netušila co si mám myslet. Nějaký plán jak dlouho tu zůstat jsem neměla. Bylo to i nebezpečné zůstávat tu. Vždyť bych mu podlehla. Jenže... Bylo by to tak zlé? Zažít trochu rozkoše v náruči může, který měl očividně zájem o mě? Ne, o mé postavení, moc či peníze.
„Mám nápad, co nějaký film?“ řekl najednou a probral mě s myšlenek. Nebyla jsem si jistá, jestli je to dobrý nápad, přesto jsem odpověděla.
„No, proč ne, tak nějaký vyber.“ Sledovala jsem ho jak bere ovladač a byla zvědavá, co za film zvolí. „Netflix?“ pozvedl na mě obočí.
,,Může být," přikývla jsem. Zapnul film a sedl si na gauč, zatímco já si sedla kus od něj.
„Jak ti je?“ zeptal se se zamýšleným pohledem.
„Je mi skvěle,“ zalhala jsem. Byla jsem z toho nervózní a netušila, co ještě zvládnu.
„Pojď blíž, já nekoušu,“ poplácal místo vedle sebe. Něžně na mě hleděl a čekal.
„A co když já ano?“ kousla jsem se do rtu. Bylo vidět, že mi trochu otrnulo, když jsem dokázala říct něco takového. Rozpřáhl ruce a pozvedl jedno obočí.
,,Tak jdeš?" Se zavrtěním hlavy jsem si přisedla blíže k němu. Jenže jsem nečekala to, že si mě přitáhne ještě blíž a ruku dá přes moje ramena. Byla jsem tak hlavou opřená o jeho hruď. Srdce mu tlouklo jako splašené, stejně jako to moje. Pustil nějaký akční film, který jsem vůbec nevnímala. Užívala jsem si jeho blízkosti a ruky obtočené kolem mě. Zvedla jsem k němu hlavu a říkala si, zda je to správné. Zahákli jsme se pohledy do sebe, když tu si jemně přitáhl mou hlavu k te své a naše rty se spojili. Polibky byly jemné a přecházeli ve vášnivé. Chtěla jsem to, chtěla jsem jeho. Kašlala jsem na strach a konečně si dovolila zažít něco, co jsem chtěla už tak dlouho. Jenže se najednou odtáhl. Proč se odtáhl, chtěla jsem mu to dovolit. Chtěla jsem, aby se mě dotknul.
„Harper,“ zašeptal mi do rtů.
„Co to děláme?“ opřel si čelo o moje a nestačil dýchat. Odtáhla jsem se, abych mu hleděla do očí. Pak ze mě prostě vypadlo.
„Nemám ponětí, ale chci tě…“ Jestli toho budu litovat, jsem netušila, ale byla jsem odhodlaná řešit to později.
,,Tady mě máš, jsem celý tvůj,“ zašeptal. Netuším, kdo se pohnul první, ale začala jsem ho líbat. Potřebovala jsem však víc, proto jsem si sedla obkročmo na jeho klín. Jedna má ruka svírala jeho vlasy v pěst a druhá se držela jeho pevného ramene. Vydrželi jsme tak chvíli a já celou dobu cítila, jak jeho nadrženost dává o sobě vědět. Sundal mi triko a viditelně polkl.
„Jsi tak nádherná, vypadáš ještě líp než jsem snil," zašeptal.
,,Snil jsi o mě?" zeptala jsem se zadýchaně.
,,Každou zkurvenou noc," zavrčel. Jeho ruce vyjeli nahoru po ramenou a při zpáteční cestě vzaly ramínka od podprsenky, natáhl se za mě a odepnul ji vzadu. Spolu s tričkem ji odhodil někam za nás. Položil ruku na jedno moje ňadro a pohladil ho i se vztyčenou bradavkou. Nakonec se naklonil a začal si s ní hrát, dorážel na ni a jazykem ji zvětšoval. Následně to samé udělal i na druhé straně.
„Já tě chci také vidět,“ zasténala jsem rozkoší, protože nepouštěl moje bradavky ze svých úst.
,,Tak si mě svleč," zasmál se.
Rychle, dřív než by si to náhodou rozmyslel, jsem mu sundala triko. Vyvalila jsem oči na to, co bylo přede mnou. James byl samý sval, pane bože, to byla nádhera.
„Líbí?“ zeptal se.
Šibalský úsměv mi rozzářil tvář a řekla jsem.
,,Uvidíme co máš schované níže," mrkla jsem a slezla z něj. Poodstoupila jsem, sundala si kalhoty a kývla na něj. Na nic nečekal a rychle si stáhl kalhoty.
„Jen tak dál Sherloku, pokračuj…“ zavrněla jsem.
Jakmile si sundal boxerky, ten jeho klacek se nedal přehlédnout.
,,Pěkně," zašeptala jsem. Byla jsem stále v krajkových tangách, což mi nevadilo. Delší týrání pro nás oba. Sedla jsem si zpět na něj a přitlačila skrytou kundičku k jeho ptákovy. Cítila jsem, jak je mám z toho vlhké a přejela po jeho péru.
„To se dělá? Víš, že jsi pěkná provokatérka?“ zavrčel James. Z ničeho nic mě nadzvedl jednou rukou a druhou zajel dolů. Než jsem se nadála, proužek látky oddělal stranou. Nastavil si mě k špičce péra a posadil mě na něj. Zajel hluboko do mě, až jsme oba zalapali po dechu.
Vrhnul se na moje ústa, ale nepohnul se ani o kousek. To se mi nezamlouvalo, chytila jsem ho za ruce a stáhla je ze svých boků. Nadzvedla jsem se a začala pohupovat tělem, až znovu a znovu zajížděl hluboko do mě.
Netuším jak jsem dokázala ještě jasně uvažovat, ale musela jsem se zeptat. Přece jen jsme se příliš neznali.
,,Nasadil sis kondom?"
,,Doprdele!" zanadával a vytáhl se ze mě. Popadl kalhoty a z kapsy vytáhl krabičku kondomů. Rychle si ho nasadil a strhl mě zpátky k sobě. Do ucha mi s olíznutím zašeptal.
„Kde jsme to skončili? Nevíš tak náhodou?“
,,Nevím, asi budeš muset začít znovu," mrkla jsem na něj a nastavila se k jeho ptákovy. Usmáli jsme se na sebe, když mě popadl a znovu zasunul svého ptáka do mě. Užívala jsem si tu slastnou jízdu, když se mírně odtáhl a začal si hrát s mými prsy. To mě rozdráždilo ještě víc. Orgasmus se ke mě blížil, ne obyčejný, ale takový o kterém jsem četla jen v knížkách.
,,Podívej se na mě!" rozkázal. Rychle jsem udělala co chtěl, což znásobilo slast. Když jsem na něj hleděla a orgasmus se blížil, viděla jsem v něm celý svůj život. Co se to do háje děje, tohle jsem při sexu nikdy necítila. I když, musela jsem uznat, že to byl skvělý pocit. Jemně mi skousl bradavku, až jsem už nevydržela a zasáhla mě vlna orgasmu.
Jakmile odezněl, James prohlásil.
„Dej si nohy kolem mého pasu." Udělala jsem, jak řekl a on se zvedl i se mnou. Šel ke kuchyňské lince, kde mě posadil a znovu začal přirážet. Občas mě políbíl, či pohladil nebo nasál bradavku. Přivedlo mě to k druhému orgasmu, kdy vyvrcholil i on sám. Přitom skoro neslyšitelně zašeptal mé jmého. Dýchal zrychleně a uklidňoval svůj dech, zatímco jsem ho hladila ve vlasech. Bylo na něm vidět, že i tento dotyk ho těší. Nemohla jsem se ho nabažit.
„Počkej,“ zašeptal najednou. Vytáhl se, sundal si ochranu a odběhl do koupelny. Slyšela jsem, jak zapnul vodu. Co to dělal? V zápětí byl zpět a voda v koupelně stále tekla. Popadl mě do náruče, až jsem zavískla a dosnesl mě do sprchy. Umyl mě všude tak důkladně, až mi znovu přivodil orgasmus. Poté vyšel ze sprchy osušil mě a zabalil do osušky. Znovu mě popadl do náruče ale tentokrát něžněji. Jakoby si na něco vzpoměl. Opatrně mě odnesl do ložnice, kde mě uložil do postele.
„Jamesi?“ zeptala jsem se nervózně.
,,Měla bys odpočívat, úplně jsem zapomněl, co se ti dnes stalo."
,,Jsem v pořádku," řekla jsem.
,,Jsi, já vím. Teď si jen potřebuju k tobě lehnout a cítit, že se mi to nezdá. Takový sex. Harper to bylo…“ Zakryla jsem mu pusu prstem a nechala se obejmout. Aspoň na chvilku, jsem se chtěla cítit jako Harper, která před ničím neutíká. Ráno zmizím a už mě neuvidí.
Co si to nalhávám, je jako závislost. James je moje droga...
Velka vdaka za novu kapitolu!
OdpovědětVymazatĎakujem 🙂
OdpovědětVymazatDěkuji za další super kapitolu :-)
OdpovědětVymazatDěkuji za skvělou kapitolu 😊🥰
OdpovědětVymazatĎakujem moc za skvele kapitoly 😘
OdpovědětVymazatTakže...se to stalo 😊😉 schválně ,bude ji nahánět nebo ne? Zdrhne či ne? Ty konce kapitol mě pokaždy rozdrazdi 🙃
OdpovědětVymazat